Vstala jsem ráno z postele a překvapil mě zvláštní pocit.
Vnímala jsem u sebe naprostou neutrálnost.
Byla jsem prosta jakékoliv emoce. Bylo to jiné, neznámé a zarážející.
Co se děje? Je něco špatně?

Miluji Boží principy převrácené logiky:
nahoru je dolů,
rychle je pomalu,
ztráta je zisk.

Byla jsem nedávno na milé pracovní návštěvě.
Seděly jsme v zimní zahradě kamarádčina domku, z jemného porcelánu usrkávaly lahodný růžový čaj a věnovaly se příjemným
polopracovním záležitostem.

Nikdy mě adrenalinové záležitosti nijak nepřitahovaly
a tak dodnes nechápu, jak jsem se s dětmi mohla dobrovolně octnout v medvědí kleci a ještě za to zaplatit nemalé vstupné.

Pane Ježíši, ty jsi přišel kvůli tomu,
abys uzdravil zraněná a trýzněná lidská srdce.

I když je léto a potravy kolem mají dostatek, létají nám na krmítko mlsat slunečnici. A když dojde, hlasitě si o ni říkají.

Na našem kuchyňském stole nenajdete tradiční solničku, ani ubrousky.

Dnes ráno jsem šla přivítat nový den na zahradu. Slunce se opíralo do oken, a přestože bylo brzké jitro po sérii velmi chladných dní, na čerstvém ranním vzduchu už bylo příjemně teplo.